Óm, šánti, šánti, šánti .

Slovo jóga pochází ze sánskrtu, který je jedním z nejstarších jazyků. Je to dokonalý vědecký jazyk. Odborníci zjistili, že až sánskrtem čtete, myslíte, mluvíte nebo zpíváte, sánskrt ovlivňuje rovnovážně obě mozkové hemisféry. Stejně je tomu u několika dalších jazyků. Ale většina jazyků světa je jednostranných, ovlivňují jenom jednu hemisféru. Latina ovlivňuje obě hemisféry pouze zpívaná, jinak je jednostranná. Obě hemisféry ovlivňuje stará řečtina a staroslověnština, staré slovanské jazyky.

Slovo znamená určitý symbol. Stejně je to se slovem jóga. Ten symbol představuje mnohé. Doslovný význam slova jóga, tak jak se obvykle překládá, je spojení. Spojení individuálního vědomí s kosmickým vědomím. To je hlavní účel jógy a podle jogínů, kteří žili před tisíci a tisíci let, je jóga vyvažujícím principem, který vyvažuje celý vesmír. Všechno to, co samo je v rovnováze a co vyvažuje všechno ostatní - to je jóga. Viditelné i neviditelné prvky. Tak je celý vesmír založen na principu jógy.

Počátek jógy nastal v lidské civilizaci s určitým způsobem uvažování. Tím prvním byla myšlenka: Kdo jsem já? Je Bůh? Tyto dvě myšlenky. A táž otázka tady je pořád, stále spočívá v mnoha lidských myslích: Je Bůh nebo Bůh není, kdo jsem já, co jsem, odkud jsem přišel, proč jsem přišel a kam odtud půjdu?

To jsou otázky, na které mohou odpovědět jenom lidé. Ale pouze takoví lidé, kteří jsou duchovně rozvinutí. A tak ta původní jógová práce, to byl výzkum jogínů, kteří se několik tisíc let zabývali zjišťováním, co je za tím vším.

Jóga se rozvinula v Indii a ti mudrci nebo světci nebo rišiové nebo duchovní lidé - jakkoli je nazvete - stanovili určité podmínky. Řekli: pokud si chcete toto uvědomit, toto realizovat, tak jsou pro to určité podmínky. Když lidé začnou uvažovat a řídí se těmi podmínkami, stane se to víceméně způsobem jejich života a přejde to do kultury, do tradice.

Zdravé tělo potřebujeme, abychom dlouho žili a mohli se rozvíjet. Někteří vědci v Rakousku říkají, že zdraví není všechno, ale všechno že je jako nic, když chybí zdraví. A tak díky Bohu, že jsme zdraví. A pokud ne, tak bychom měli udělat všechno pro to, abychom se uzdravili.

Proto se v józe nedoporučují žádné vrcholové sporty. Víme, že svaly reagují velice rychle, ale chce to čas, aby se znovu uvolnily. A při rychlých, intenzívních pohybech nemají svaly dostatek času na to, aby se znovu uvolnily a načerpaly kyslík. Dynamické pohyby jsou na prohřátí těla a měly by se dělat nanejvýše deset minut. Pozice by se měly cvičit postupně a pomalu. Tak, aby měly vliv na celé tělo. Taková cvičení jsou známá jako psychosomatická. Ovlivňují energetická centra v těle - čakry, ovlivňují orgány a dávají čas žlázám na to, aby mohly absorbovat energii. Proto je jóga jedním z nejlepších zdravotních systémů. Jako prevence i jako léčba. Samozřejmě, že se to netýká operací a určitých nakažlivých onemocnění.

Naše moderní lékařská věda se neuvěřitelně rozvinula - díky Bohu, jsme za to vděčni. Já nikdy nepopírám medicínu, ale nepoužívám ji, pokud to není nezbytné. Vím, že mnoho lidí kritizuje léky a lékaře. Říkají - doktoři si stejně nevědí rady a dávají nám jenom jedy... ale víte, kdo to říká? Ten, kdo je zdravý. A pak, když je nemocný, sám div neklečí před doktorem: Pane doktore, cokoliv mi dejte, jenom až jsem zdravý. Proto by člověk nikdy neměl o medicíně mluvit špatně. Lékaři studovali mnoho let, medicína je rozvinutá praktická věda a je velice důležitá. Lidé se někdy diví, že přestože jsem jogín, jsem pro medicínu a pro lékaře, ale tak už to je. Nemůžete být proti dobrým věcem. Někdy mám problém jenom proto, že někteří lékaří nerozumějí józe a nedokážou ji přijmout. Je to proto, že sami necvičili, nevědí, neznají to. A měli by k józe přijít. Medicína a jóga by měly spolupracovat.

Jogíni tedy vytvořili dva systémy. Na jedné straně je výživa a na druhé straně jsou pohyby. A zvolili pro to krásný symbol - řekli, že je to labuž. A tato božská labuž může letět k vesmírnému světlu pomocí dvou křídel. Ta křídla jsou strava a pohyby.

Přišel žák za mistrem a řekl: "Jsem nemocný." A mistr byl překvapený. Řekl žákovi: "Nejsi nemocný." "Ale ano pane, jsem nemocný." "A kde?" "Tady. Bolí mě rameno." Mistr řekl: "Ty ale nejsi nemocný, tvoje rameno je nemocné. Je to tvoje rameno, ale ty nejsi to rameno. A toto je tvoje hlava, ale ty nejsi ta hlava. Toto je tvoje krev, toto je tvoje myšlení, toto jsou tvoje emoce, toto je tvůj intelekt, ale ty nejsi ani intelekt, ani emoce, ani krev, ani kosti, to ty nejsi. To je tvoje fyzické tělo, to je tvoje energetické tělo, to je tvoje astrální tělo, to je tvoje kauzální tělo a ta těla jsou nemocná, ale ty nemocný nejsi. Kdo jsi?" "Nevím, mistře, kdo jsem." "Tedy napřed zjisti, kdo vlastně jsi, tím začíná práce."

Já jsem nesmrtelné átmá, nejsem duše. Duše je jenom odrazem našeho pravého já. Duše je jenom vaše individuální identifikace a v době osvobození se individuum stane jedno s kosmickým, tomu se říká spojení. A toto spojení může nastat jedině tehdy, když se dvojí stane jedním. Říká se, že stezka lásky je tak úzká, že se na ni dva vedle sebe nevejdou. Ti dva se musí stát jedním. A tak jeden se musí vzdát své identity. Dokud se individuální ego nevzdá, dokud se individuální duše nerozpustí, nebude žádné sjednocení s kosmickým. Změna tvaru, to není spojení. Když dáte do tekutiny pevný cukr a ten cukr se rozpustí, pak se rozpustila forma, tvar, ale ta sladká chuž, ta individuální vlastnost tam zůstala. Pokud si tedy myslíme, že při smrti tohoto fyzického těla se staneme jedno s Bohem, mýlíme se. Tak to není, protože pořád existuje naše individuální karma. Proto pracuje mistr se žáky.

Máme pět různých těl. V rámci těchto pěti těl existuje naše duše a v rámci té duše se nachází velice jemný modrý prostor, který má podobu rezonance. Je to jako obloha. A to je naše pravé Já. Je tělo výživy, tělo energie, mentální tělo, kauzální tělo a tělo intelektu. Těchto pět těl existuje jako vrstvy kolem naší duše. Když fyzické tělo zemře, ostatní čtyři těla nesou duši prostorem a tak vstupuje do dalšího embrya. To trvá tak dlouho, dokud trvá osobní karma - dobrá nebo špatná. Po tu dobu trvá individuální existence, individuální fenomén.

A jak to tedy rozpustit, jak se přes to dostat? Jsou různé způsoby, říká se jim duchovní cesty. Je to meditace. Jsou dva druhy meditace - pasivní meditace a aktivní meditace. Pasivní meditace vede k realizaci Boha, k seberealizaci. Aktivní meditace je terapeutická záležitost, znamená to uvolnění, soustředění, získáte tím energii. Tak všechny ty způsoby, kdy tančíte, zpíváte, pohybujete se, meditujete s různými vizemi, s různými představami, to je aktivní meditace. Pasivní meditace znamená, že člověk je zajedno se sebou. Stáhnete od všeho a cítíte Boží přítomnost v sobě. Tato meditace se stává dokonalou tehdy, když se trojí propojí v jedno: poznání, předmět poznání a Já - ten, který chce vědět, který chce znát Boha. Bůh je ten předmět, to "znát", to je to poznání a kdo chce znát, to jste vy. To trojí se musí stát jedním, potom už není žádná dualita. A to je cílem té konečné meditace. Nezáleží na tom, skrze jaké náboženství nebo jakou cestou půjdete, v tom není problém. Nakonec musíme přijít k jednomu bodu. A během meditace byste neměli mít negativní myšlenky, světská přání, žádné světské problémy, od toho všeho byste měli být svobodní, pak si to vychutnáte. Po meditaci budete cítit takové štěstí, budete se cítit osvěžení a bude z vás zářit energie. Tomu se říká pravá meditace.

Je ještě třetí druh meditace, a to je způsob umělců. Hudebníků, malířů, básníků, různých umělců. Říká se tomu tvůrčí meditace. Nedělají umění kvůli penězům, ale protože jsou s tím za jedno, pak se to pro ně stává meditací.

Tedy modlitba, mantra, pomáhání, služba. Někdo řekl, že ruce, které pracují, mají větší cenu než ruce sepjaté. A tak ruce, které pomáhají, mají větší cenu. Proto práce je uctíváním a pomáhání je víc než modlitba. Nikoliv tedy - já jsem teď jogín, tak nebudu pracovat, budu sedět a meditovat, to by byl špatný názor na jógu. Jogíni jsou aktivní, tvořiví, pomáhají a jsou nezávislí, podporují sami sebe. Takový by měl vést jogín život.

To jsem vám chtěl říci o tom, co je jóga. Fyzická cvičení a dechová cvičení jsou také jóga, ale jenom malá část jógy. Je mi líto lidí, kteří popírají další části jógy, protože jsou pořád ještě v nevědomosti. Nebo zneužívají jméno jógy, pokud si říkají jogíni. Kdo je to jogín? Jogín je člověk, který realizoval jednotu s Bohem a překonal dualitu, který realizoval nedualitu.

Co to znamená? Znamená to, že my všichni jsme jedno. Je mnoho příkladů. Například naplníte dvacet šálků vodou a dáte je ven, když svítí měsíc. A ten jeden měsíc můžete vidět na hladině všech těch dvaceti šálků. Ale není dvacet měsíců. Druhý příklad jsou naušnice, náhrdelník a prsten - mají různé ornamenty udělané ze zlata, ale nejsou to různá zlata, je jedno zlato, ale různé šperky. Je jedna elektřina - kolik je tady žárovek. Podobně je jenom jeden Bůh, jedno kosmické vědomí. A ten jeden Bůh je jako ten měsíc, který se odráží v šálcích. Je ve všem stvoření, ne jenom v lidech. Bůh je stvořitel a je jenom jeden.

A tak je jeden ve všech a všichni v jednom. On stvořil i další stvoření. A tak to není tak, že jenom lidé jsou jeho děti, Božími dětmi jsou všichni. Udělali jsme velikou chybu, že si myslíme, že jsme lidé, a proto můžeme všechno a zneužíváme zvířata. Myslím, že Bůh nám to neodpustí. Neměli bychom zneužívat zvířata, to, jak je mučíme, je strašné. A tak první princip jógy je áhimsá - nezabiješ. Nikoho nezabiješ. Když nejsi schopen někomu dát život, tak nemáš právo ho brát.

Kdo žárlí? Ten, kdo ještě není rozvinutý. Když vezmeš dítěti hračku, bude nešťastné, bude plakat nebo bude žárlivé, protože to dítě na té hračce závisí. Ale jakmile dítě vyroste a vy ho požádáte: Můžu si vzít tuhle hračku? - dá vám ji a nebude žárlit. Tak ti, kteří žárlí, ještě nejsou zcela rozvinutí. Jde o to stát se vnitřně nezávislí. žárlivost znamená, že si myslíte, že jste něco ztratili a nemůžete bez toho existovat a chtěli byste jenom to. Znamená to, že na tom závisíte, takže nejste nezávislí. Musíme se vnitřně rozvíjet. Takže to vnitřní znečištění ruší nás a ruší i ostatní.

pozitivním myšlením. Měli bychom se řídit dvěma principy: porozumět a dávat. To jsou ty dva principy. Porozumět potřebám ostatních, strachu ostatních. A dávat jim lásku, podporu, cestu, dávat jim právo a dávat jim odpuštění.

A pro to všechno potřebujeme Mistra. Jsou dvě věci: jedna je nevědomost, druhá je světlo. Proto říkáme - veď nás z neskutečnosti ke skutečnosti. Neskutečnost je nevědomost a skutečnost je poznání. Veď nás ze tmy ke světlu. Tma je nevědomost a světlo je poznání. Veď nás ze smrti k nesmrtelnosti. Tak dlouho, dokud tu bude nevědomost, budeme trpět. Budeme trpět zrozením a smrtí. Smrt a zrození jsou tu stále. Podle jógy je osm miliónů čtyři sta tisíc různých druhů stvoření, a ta tvoří jeden kruh, koloběh zrození a smrti. V moderním jazyce to můžete nazvat recyklačním procesem. Recyklace se netýká jenom materiálu. Recyklace probíhá i v astrálním světě. Všechno se otáčí a všechno je v pohybu, všechno je v rovnováze.

Je jeden krásný obrázek z Tibetu: královi smrti Jámovi visí z úst kruh, takový prsten, a na něm je mnoho různých tvorů a on je neustále pojídá. To znamená, že my jsme v ústech smrti. Jestliže si ve svém životě nejste ničím jisti, tak jednou věcí si jisti být můžete - a to je, že dříve nebo později zemřeme. A kdo zemře, vrátí se zpátky. Tuhle realitu známe. Když někdy jdeme na pohřeb, říkáme si: Bože, jaký je smysl života, ten člověk tady všechno nechal a odešel.... A jakmile jdeme po pohřbu do restaurace, při prvním doušku piva na všechno zapomeneme.

A tak Mistr, moudrý člověk si je vždycky vědom smrti. Jsou dva přátelé, kteří nás neustále provázejí, neustále jdou s námi jako stín za tělem. Jeden z těch přátel je naše poznání, naše pozornost, druhý přítel je smrt. Smrt a poznání, obojí nás provází. A smrt čeká na příležitost. Jakmile se staneme trochu nepozornými, smrt nás odvede. A tak buďte v životě připraveni. Nikdy nevíte kdy, kde a jak toto tělo padne. A nebudete schopni ani sejmout si z prstu svůj diamantový prsten a dát ho vnukovi.

Smrt je jistá a narození je také jisté. Kdo se nenarodí? Ten, který nemá žádné další karmy, jehož srdce je čisté a je duchovně rozvinutý. Ostatní musí procházet bolestí a utrpením. Drazí přátelé, víme velice dobře, přestože to je bolestivé, že je to tak. A čas nikdy na nikoho nečeká. Až je to prezident Vaší země nebo ministerský předseda, čas ani na něj nepočká. Když se projeví Bůh v těle člověka, ani na něj čas nepočká. Čas je jako voda v dlani, velice brzy vyteče. Proto nikdy neztrácejte čas a dělejte něco dobrého. Děláte dobré věci, děláte velice dobré věci, neříkám, že děláte něco špatně, ale chtěl bych vám říci, že bychom měli začít přemýšlet, jaký je smysl života, proč jsme se narodili, co to znamená člověk.

Člověk znamená ochránce a ne ničitel. To je poznání. Temnota je GU a světlo je RU. A ta dvě slova, když se dají dohromady, tak je to GURU. GURU znamená učitel. Učitel, který vás něco učí, to je váš GURU. Ten kdo vás učí jak řídit auto, to je guru řízení auta. Kdo vás učí jak plavat, to je váš guru na plavání. Kdo vás učí číst a psát, to je guru. Guru neznamená nic jiného než toho, kdo nám může dát nějaké poznání, něco nás naučit. Kdyby na tomto světě nebyl princip GURU, nic by nefungovalo. Zvlášť ve vaší zemi - pro každou profesi musíte mít vysvědčení, musíte mít diplom. Možná, že umíte operovat a víte jak co udělat, ale pokud nemáte diplom, že jste doktor, nemůžete nikoho operovat. A pokud to uděláte, budete podle zákona budete potrestáni. Tak je u vás princip Gurua ochráněn. Na každém poli svého života potřebujeme učitele.

Podobně potřebujeme učitele i v duchovních věcech. Rozdíl mezi žákem a Mistrem je v tom, že učitel ví a žák neví. A když žák bude vědět, tak se také stane učitelem. Jsou dvě svíčky, jedna už je zapálená a druhá není. Svíčka, která ještě není zapálená, má schopnost dávat světlo, ale ještě se k ní nepřiblížil oheň. A tak zapalujeme svíčku svíčkou, a pak máte světlo. Ten, kdo se učí, se stane Mistrem a učí dál. Nikdo by neměl popírat Mistra, a zvlášť ne na duchovní cestě. Pamatujete si co jsem vám řekl? Cukr se může v tekutině rozpustit, ale neznamená to, že se stal jedno s vodou. Cukr si ponechal svoji kvalitu. Když budete tu vodu pít, řeknete - je sladká, je tam cukr. A podobně při meditaci nebo při modlitbě, když se dostanete do určitého stavu mysli, neznamená to, že jste už osvobozeni. Cesta k osvobození je daleká, dlouhá. Cesta k Božskému vědomí je daleká a musíme na ní pracovat po mnoho životů.

Jóga v denním životě znamená vést svůj život 24 hodin denně podle jógy. To znamená jíst vědomě, spát vědomě, mluvit vědomě, pracovat vědomě a cvičit vědomě. Pomáhat, být laskavý ke každému - a buďte si jisti, že je Bůh. Pro někoho má Bůh nějakou podobu, pro někoho je Bůh symbol, pro někoho je Bůh energie a pro někoho je Bůh princip. Pro někoho je Bůh celý vesmír. Tak věřte podle svých vlastních citů. Je Bůh a jeho přítomnost je ve vašem srdci, ve vaší duši, je to ten modrý prostor, který vibruje, který žádná zbraň nezničí, oheň ho nespálí, zbraň se ho netkne a smrt na něj nemůže. Tomu se říká seberealizace a tomu se říká realizace Boha. Možná je tento život pro vás poslední, získáte realizaci v tomto životě, možná ještě máte několik životů, ale to nevadí, přeji vám, aby vás Bůh vedl, aby vás Bůh ochraňoval a žehnal vám. Přeji vám dobré zdraví, dlouhý život a duchovní vědomí. Doufám, že teď rozumíte tomu, co jsem vám chtěl říci, že je jóga. Nic v józe není oddělené, jóga je božské vědomí.

V Bhagavadgítě říká pán Krišna : Čas od času se vtěluji svou jógovou silou. To znamená silou jógy. Je mnoho, mnoho příkladů ve světě. Jóga je věda těla, mysli, vědomí a duše - a jóga je cesta k Bohu. Je to dokonalá a božská cesta, tak začněte s cvičením skutečné jógy, nejenom sportu, neberte jógu jako sport, ale berte ji v úplnosti, jinak.... bude vám to líto. Víte, že se v životě děje mnoho věcí, dobrých i špatných, ale ta největší tragédie, která se člověku může stát, je, že zemře, aniž by realizoval Boha. Je to škoda. Znamená to, že tento cenný diamant, lidský život, jsme vyhodili do koše, vypili jsme ho v láhvi alkoholu nebo někde jinde. Proto přemýšlejte a dělejte něco. Začněte s cvičením jógy. A potřebujete Mistra, když půjdete bez Mistra, můžete někde uváznout. Mistr není důležitý fyzicky, ale na té astrální rovině uvidíte, co znamená Mistr. Tak přeji vám všechno nejlepší, Boží požehnání. Děkuji, že jste mě vyslechli.

Óm, šánti, šánti, šánti.

OTÁZKY:

Jak svého gurua poznám?

Vrací se osvícené duše na Zem?

Ano a ne. Osvícené duše, které mají ty nejlepší karmy a vlastnosti se znovu inkarnují jako pomocníci, jsou to ti, kterým říkáme "svatí". Včera jsem o tom mluvil, ale dám vám takový obrázek pro představu. Včera jsem o tom mluvil, že je jedno vězení a ve vězení jsou dva lidé. Jeden je ten, který se provinil a druhý je ten, který tam pracuje. Oba jsou ve stejné cele, ale rozdíl je v tom, že jeden přišel do vězení jako viník a druhý tam přišel ze svobodné vůle pracovat. Tak na tom to světě jsou ti, kteří se narodili kvůli karmickým důvodům. A ti jsou jako ve vězení karmy na tomto světě. A duchovní světci, kteří se tady inkarnují, ti jsou svobodní. Svobodně přicházejí a svobodně odcházejí. V tom je rozdíl. A další, kdo je osvícený a osvobodí se od všeho, má na výběr, může se stát za jedno bez omezení. Je to pak jako když kapka vody spadne do velikého oceánu.

O hněvu se říká, že to je ďábel. Jsou dva druhy ďáblů. Jeden ďábel nebo démon je vnější a druhý je vnitřní. Ten ďábel, který je z vnějšího světa, až je to on nebo ona, pije krev ostatních. Ale démon hněvu pije krev ostatních i toho člověka. Proto by se člověk měl toho démona vzdát. Člověk, který se hněvá je neustále nešťastný a vždycky bude dělat chyby. Hněv se dá překonat určitým cvičením a tomu se říká "odpouštění, porozumění". Řekněme, že váš manžel rozbil velice krásnou a velice drahou vázu. Tak nebijte ho hned paličkou, ale porozumějte tomu, chápejte to. A tímto způsobem, že sami sebe projektujete na jeho místo. A kdyby vy sami jste rozbili tu vázu a manžel by vás zmrskal páskem. Co byste na to řekli? Proto bychom se vždycky měli představit na místě toho druhého a pak mu porozumíte a odpustíte. Užívejte svou vivéku, svou moudrost a nehněvejte se hned. A pokud si pořád nemůžete pomoci, napijte se studené vody. Napřed vypijte dvě sklenice studené vody a pak můžete křičet na šéfa. Ta studená voda vás zchladí. Je cvičení, hněv pramení nejčastěji ze druhé čakry, ze svadhisthány. Je osm čaker - muladhára, ta je spojena s prvkem Země, svadhisthána je spojena s prvkem vody, manipúra je spojena s prvkem ohně, srdeční čakra je spojena s prvkem vzduchu, višudhi čakra je spojena s éterem. A tak svadhistána čakra je spojena s ohněvem, žárlivostí, vášněmi, nenávistí atd. a z toho přichází var do manipúra čakry. V manipúra čakře je oheň, je to jako když přiléváte olej nebo benzín do ohně. A je cvičení, které se jmenuje bhudžanga asana, pozice kobry. A ta má veliký vliv na svadhisthána čakru, zklidní ji. Proč tomu říkáme bhudžanga asana? Protože kobra se takto vztyčuje, ale kobra se přitom takto nevztyčuje. Jenom když se cítí ohrožená nebo když se zlobí, tak pak kobra vztyčuje přední část těla. A proč? Protože se cítí v nebezpečí. Ale když se vztyčí tak potom po chvíli se zase vrátí na zem. Podobně pozice kobry sklidní svadhistán čakru. Cvičte každý den pozici kobry a ještě větší účinek má cvičení Khatu pranam, pijte studenou vodu a nebo cvičte odpuštění. Až je kdo je kdo, nezáleží na tom. Pokud je to opravdu strašné, že vás něco nutí, abyste měli hněv, tak použijte jeden princip. Princip je následující. V Indii říkáme: "Když tě kousne pes, tak nemůžeš pokousat psa zpátky, nemůžeš mu to vrátit" tak si řekněte: "Ošklivý pes" a buďte pozorní, opatrní. Podobně, když se něco takového stane, tak nekřičte zpátky, nekousejte znovu. Odpuštění je nejlepší. Něco trochu ztratíte a sice ego. To je dobře. Je lepší držet se v klidu než přilévat oheň. Problém je v tom, že ego je příliš silné a my se nechceme vzdát. Jsou dva lidé, kteří bojují pro malý majetek a je to jenom 20 m2 půdy a těch 20 čtverečních metrů je stálo 50 000 Kč. Oba ti lidé jdou za právníkem a nikdo z nich se nechce vzdát. Každý už zaplatil tomu právníku 5000 Kč a spor pořád ještě neskončil. Měli by se snažit porozumět. Já samozřejmě nejsem proti právníkům. Právníci také potřebují práci. Ale otázka je, když my jsme tak přísní na svoje ego a jsme tak hrdí, že nechceme ztratit tvář. A to je nevědomost. Říká se: "Ó moje mysli, nauč se něco od stromů. Když vítr přijde z levé strany, tak strom se skloní k pravé a když vítr přijde z prava, tak strom se nakloní doleva. A tak pružnost je velice důležitá. Kdyby se strom neohnul, tak by se zlomil. Tak přemýšlejte a překonejte hněv, zbavte se toho démona.

Nezabíjejte, jenom vařte vegetariánsky. A nebo to změňte. Jestli musíte zabíjet a vařit to, tak to potom nedělejte. Já bych to nedělal. I kdyby to povolání pro mne mělo být to nejlepší na světě. Nedělal bych to. A nemusíte to dělat, není to vaše povinnost. A nebo můžete udělat kompromis a domluvit se s profesory, učiteli, říct jim, že nechcete zabíjet. Víte, je to strašné. Minulý měsíc byl v televizi program, jmenovalo se to "Lidé a zvířata" a ukazovali tam, jak se lidé chovají ke zvířatům. Byly to tři programy, tři různé věci. V té první části, kterou promítali, to byla domácí zvířata - psi, kočky a tak. Kolik je milujeme, takže mají dokonce svoje hroby. Ukazovali v Americe hrob psů, takovým psům stála armádní stráž v první a druhé světové válce a ti psi měli dokonce svoje tituly, hodnosti, byli to i vyšší důstojníci. Určitý den jdou oficiálně na jejich hřbitov s květinami a salutují těm hrobům psů. Jako tady, když je nějaký památník z války. Ukazovali hřbitov pro psy a pro kočky, jejich pohřby a lidé plakali, jako kdyby zemřelo jejich vlastní dítě nebo bratr nebo sestra. To byla jedna část programu. Druhá část. Ukazovali někde na východě, kde lidé rádi jedí psy a kočky. Ukazovali plný náklaďák, který vezl psy a kočky a jak se prodávají na trhu. Takže potom na zadním dvoru restaurace byl plný náklaďák koček a oni ty kočky chytali takovými dřevěnými kleštěmi za krk. A ta kočka vřískala a oni měli v ruce hůl a bili ji. A stávalo se, že ta kočka pořád ještě žila a křičela a oni jí lámali nohy, aby nemohla utéct. A pak tu, pořád ještě živou, kočku vzali, která pořád křičela a tam byla obrovská nádoba vařící vody a oni dali kočku do vařící vody. Proč? Protože pak se snadno dala stáhnout z kůže. Potom ji vyndali z vody a dali ji do studené vody a vzali ji za uši a celou ji stáhli z kůže. A pořád ještě žila a hodili ji do studené vody. A ty obrázky tam byly všechny vidět. A vidíte, že takhle leží v té studené vodě a tam vydechne naposledy. A podobně se psy a s dalšími zvířaty, když ještě žili, tak je házeli do vařící vody. A pak ukazovali dlouhý transport z Evropy na střední východ. Tisíce kilometrů v nákladních autech, aniž by je krmili nebo by jim dali vodu. Přeplněné i na lodích je takhle převáželi a pak je přivezli do nějakého útulku. Mnoho těch zvířat cestou zemřelo a oni už ani nebyli schopni chodit. A tak měli nějaký elektrický nástroj a dávali jim šoky, aby se pohnuli. A často řidiči nákladních vozů nemají čas a je to s takovou zdvihací plošinou, takže oni náklad zdvihli a všechen dobytek vypadal ven. Některé zvedali jeřábem za rohy a házeli je na takový běžící pás. A ukazovali velice jasně

jednoho býka. Byl to krásný tmavý černý býk a během transportu si zlomil nohu ve stehně. Oni chtěli, aby šel a on nemohl. Klečel na předních nohách, snažil se vstát, ale ta zadní noha mu visela a oni ho byli. A pak měli takový klacek, bodec s elektrickým šokem a tak ho do konečníku tím elektrickým šokem probouzeli a on krvácel a přesto nemohl jít. A já jsem to viděl. A nakonec ten člověk se už zlobil a chtěl, aby se to zvíře pohnulo. Tak nakonec dal prst do oka toho býka. A v tom oku pohyboval prstem. Ten prst byl celý od krve a to zvíře tam jen leželo. Já jsem nikdy neviděl slzy v očích krav, ale na tom videu byly vidět slzy. A když vidíte tohle, milí přátelé, tak až bude cokoliv, tak nebudete jíst maso. A to se děje mnoha dalším zvířatům, prasatům, kuřatům. Co děláme my jako lidé? Je to neuvěřitelné. A vy si myslíte, že nás Bůh miluje? Myslíte si, že Bůh vyslyší naši modlitbu? Já o tom pochybuji. Ano, říká se, že zvířata jsou k našemu užitku. Domácí zvířata jsou krásou vašeho domu a můžete používat zvířata při práci, ale ne, abyste je jedli. A tak jogíni řekli: "Měj ahimsu, nenásilí". Nezabiješ, to se netýká jenom lidí, ale všech stvoření. Když uvidíte takový film ani ho nedokážete shlédnout. Já jsem ho nemohl vidět, ale řekl jsem si: "Je to jenom film, musíš ho dokoukat proto, aby jsi mohl o něm říct lidem. A když uvidíte takový film, tak už nevložíte ani kousek masa do úst. Až si člověk myslí cokoliv. Je svatební hostina, dva páry jdou do kostela, jsou všichni jejich přátelé, dostanou požehnání od kněze. Kněz se za ně modlí, aby je Bůh požehnal a zároveň pro svatební hostinu je mnoho zvířat zabito. Přijde Bůh do kostela, aby vám požehnal? Anebo mu bude líto těch jeho ostatních dětí, které jsou zabíjeny? Máme intelekt a máme srdce a nemůžeme tomu rozumět. Vezmete rybu z vody a dívejte se na to jak jí je a k tomu nepotřebujete žádnou přednášku, k tomu nepotřebujete žádné vysvětlování. Pokud máte srdce, tak uvidíte, jak to ubohé zvíře trpí. Proto, učte se od svatých mužů, učte se od Františka z Asisi. Miloval zvířata, tak jako miloval sebe a všechny ostatní. Lidé někdy říkají, že Ježíš obětoval beránka a že jedl ryby. Není to pravda, ne tím způsobem. A jestli to Ježíš udělal, tak on byl Ježíš a byl schopen se nechat ukřižovat. A my? My se bojíme malé injekce. Když přijde zubař a řekne: "Otevřete ústa" tak nám srdce buší rychle. Tak zkuste se pověsit na kříž jako Ježíš, protože on to taky dělal. Tak vy to také uděláte? Srovnávají se s Ježíšem jenom pro svou vlastní slabost. Ježíš byl veliký, veliký a trpěl pro jednu věc, nikdy se nevzdal pravdy. nikdy se nevzdávejte cesty. Až si svět myslí cokoliv, až vás třeba zabijí, ale neutíkejte z cesty k Bohu. Drazí přátelé, v tom je lidskost. V tom můžete porozumět co znamená lidskost, co znamená člověk. Přeji vám, abyste jednoho dne viděli ten film, jak trpí zvířata. Vykultivovali speciální druh prasat tak, aby měli víc žeber. A oni jsou tak tlustá, ta prasata, že se jim prolamuje páteř. Takže oni tam vážou nějaké hole, aby se jim páteř nezlomila a skoro se nemohou ani hýbat. Podobně kvůli oblečení, zvířecí kůže. Myslím, že člověk zašel velice daleko špatným směrem. Teď zůstává jenom osobní volba, sami se rozhodněte. Je mi líto, že vám musím říkat tak bolestivé věci, ale je to tak. Tak já chápu toho kuchaře, který položil tuto otázku. Mě je jedno, jestli miluje Krišnu nebo Krista, ale jsem Šťastný, že se v jeho srdci probudila ta láska. Promiňte, že jsem dlouho odpovídal.

Všechna náboženství mají stejnou hodnotu. Člověk musí porozumět tomu náboženství. Člověk by neměl říkat tohle je víc a tohle je míň. Náboženství znamená vztah. Váš vztah k Bohu. Takže realizovat svůj vztah, to je náboženství. Náboženství znamená závazek, plnit své závazky jako člověk, to co je vaše dharma. Když splníte svou dharmu, osvobodíte se od karmy. Pokud nebudete plnit svou dharmu, budete vytvářet karmy. Dharma znamená vaši povinnost. K tomu potřebujeme osobní cítění, potřebujeme velkého Mistra, který dokáže probudit lásku v našem srdci.

Ukáži vám tuto knihu, myslím, že ji všichni máte. Jmenuje se "Lila Amrit" je o mém velkém Mistru, jehož obrázek vidíte na oltáři. A když si přečtete tuto knihu, budete vědět, co to znamená láska ke všem a co to je Mistr. Nikdy nesuďte žádné náboženství. Bůh nestvořil žádné náboženství tímhle způsobem a všechny duchovní cesty a všechna náboženství jsou si rovna. Nedorozumění je jenom v lidské mysli.

Dovede vás, pokud budete dělat to, co Ježíš říkal. Ale jogíni mají jiný názor a sice, potřebujete žijícího Mistra. Ježíš řekl: "Já jsem cesta k otci" a to znamená, že Ježíš byl znám jako Mistr. A Mistr mluvil ke svým dvanácti učedníkům. Řekl svým žákům: "Já jakožto Mistr jsem cesta k Bohu, věřte mým slovům a dělejte, co vám říkám". Podobně, neměli bychom dělat to, co on dělal, ale měli bychom dělat to, co on říkal. Zcela určitě slova Boha, Ježíše, jsou plna pravdy. Ale následujte je. Odpouštění. Když přijdeme k deseti přikázáním a srovnáme se s nimi, nakolik se jimi řídíme. Miluj svého bližního. Jak milujeme naše bližní? Nezabiješ. Kdo každý den zabíjí zvířata a jí je? A kdo každý den vyrábí zbraně? A někdo řekne: "No, my ale nezabíjíme, my jenom vyrábíme zbraně". Kdo vyrábí zbraně, kdo dělá válku, zabíjí lidi, zvířata, kdo má moc? Kde jsou v tom Ježíšova slova? Je to veliká škoda, veliká škoda, že se neřídíme slovy Ježíše. Kdybychom to dělali na sto procent, tak on je cesta k Bohu. A stejně tak jsou všechny další inkarnace. Není dualita. Až Krišna nebo Ježíš, Budha nebo Mohamed nebo všechny další svaté inkarnace.

Milý Swamiji, velice bych prosil o zodpovězení této otázky. Zajímal by mne jedenáctého dne po úplňku a jak by měl člověk správně tento den prožít v souladu se zákonem vesmíru?

Nechtěl bych na to odpovídat dlouho. Je to velice složité na vysvětlení a na pochopení. Podle měsíce je několik dní. Úplněk, druhý den po úplňku a to znamená, druhý den po úplňku nebo druhý den po novu. Po úplňku jsou dva dny a tomu se říká druhý den. A pak je to ten jedenáctý den po úplňku a patnáctý den je potom nov, tomu se říká noc, kdy nesvítí měsíc. A sedmnáctý den, to je ten druhý den po novu. A potom je ještě jedenáctý den po novu a pak je znovu úplněk. A tak ten první den, druhý den, jedenáctý a patnáctý den, ty jsou velice důležité. V ty dny byste se měli postit, nestříhat si vlasy, nestříhat si nehty, neholit se, nestříhat rostliny a nedělat takovou práci, která by souvisela se stříháním rostlin. Postit se a modlit se. Kdybych to vysvětloval přesně, tak by byla půlnoc. Nejlepší bude, kdybyste to opravdu chtěli vědět a nějak se tím řídit, abyste odjeli na rok do Indie, pak budete vědět všechno. A nebo příště to vysvětlím.

To byla poslední otázka. Děkuji vám, přeji vám všechno nejlepší, hezký večer, dobrou noc. Zítra budu v Plzni a Plzeň není odtud daleko. Tak jestli vy sami chcete přijet a nebo říct přátelům, tak jim řekněte. Dobrý večer. Já bych také chtěl poděkovat organizátorům za práci a laskavost. Oni měli těžkou práci a bylo potřeba pět let než jsem se mohl znovu vrátit do tohoto města. Ne, že bych sem nechtěl přijet, rád bych přijel, ale je vždycky tolik pozvání na tolika různých místech a nakonec jsem šťastný, že jsem sem mohl přijet. A vím, že tady máte mnoho dobrých učitelů jógy, zvlášť naše drahá sestra Marcela. Můžeme tě vidět Marcelo? Pojď sem a tři minuty nám něco pověz. Marcela je můj věrný žák a přítel a ona nám něco poví, kolik letĽ Ľ ..