|
|
| Karel
Kysilka
Kaple Panny Marie
|
 Svatý Vendelín (cenná socha z r. 1734) se modlí za |
Pohořelický zámek s barokním kostelem svatého Jana Nepomuckého stojí při severním okraji kdysi krásného a udržovaného parku. V roce 1804 si zámek zvolil za své sídlo Leopold, hrabě ze Šternberka, pocházející z vedlejší větve tohoto významného českého šlechtického rodu, poté, co zakoupil malenovické panství, k němuž Pohořelice od konce 17. století náležely. Leopold Šternberk byl i pánem na jihočeské Žirovnici a po vymření starší větve rodu r. 1830 zdědil další statky, zejména významné panství častolovické pod Orlickými horami v Čechách.
Po Leopoldově smrti r. 1858 jeho dva synové Jaroslav (1809-1874) a Leopold (1811 - 1899) si rozdělili dědictví. Starší Jaroslav se stal pánem svěřeneckých českých statků a Leopold zůstal v Pohořelicích. Leopold se věnoval vojenské kariéře. Byl generálem jízdy a vlastníkem 8. dragounského pluku, c.k. tajným radou a dědičným členem panské sněmovny. Byl nositelem řádu Marie Terezie a řádu Zlatého rouna.
Pohořelický zámek za jeho pobytu zejména v letní sezóně žil rušným životem. Hrabě vzorně pečoval o zámek i rozsáhlý anglický park se skleníky, udržovanými cestičkami a květinovými záhony. Po smrti svého bratra sice již častěji pobýval na panstvích v Čechách, která zdědil jako hlava rodu, ale na Pohořelice nezapomněl.
Leopold rozšířil park u zámku západním směrem a nechal v této části parku postavit malou kapli v novogotickém slohu. Kaple se nacházela asi 200 m od zámku a vedla k ní stromová alej. Dnes je na kapli, z níž jsou pouze zříceniny, tristní pohled, stejně jako na celý park a zámek. Na jejím místě údajně již dříve stála stará dřevěná kaple, "z tyčí urobená", která sloužila k rozjímání a zastavení poutníků. Jaké důvody ho ke stavbě kaple vedly, když v sousedství měl farní kostel, dokonce spojený průchodem ve výši prvního zámeckého patra, nevíme.Pohořelický kronikář soudí, že novou kapli dal hrabě postavit na památku své manželky, hraběnky Aloisie (Louisy), roz. Hohenlohe po její smrti. Kapli bylo dáno indultum, tj. povolení, že smí býti v kapli sloužena mše, je-li přítomen alespoň jeden člen rodiny šternberské.
Poprvé se o novostavbě kaple zmínil r. 1883 Vincenc Prasek ve svých Pamětech Malenovic a Pohořelic a od té doby kromě malé poznámky v článku Zdeňka Pokludy o dějinách pohořelického zámku a již zmíněné pohořelické kroniky, se o ní již žádná literatura nezmiňuje.
O to překvapivější bylo, když jsem ve Státním oblastním archivu v Zámrsku u Vysokého Mýta, kde jsou soustředěny i archiválie z panství Častolovic a z rodinného archivu Šternberků, objevil materiál, který se týkal výstavby této kaple. Jedná se o rozpočet, vyúčtování stavby a stavební plány kaple, celkem 10 folií, něm. psaných.
Materiál nese název Ausmass und Kostenanschlag ueber der Erbauung einer Parkkapelle fuer Seine Excellenz den Herrn Grafen von Sternberg in Pochořelitz. a pochází z r. 1882.
Hrabě zadal výstavbu kaple u stavebního úřadu olomouckého arcibiskupství v Kroměříži. Rozpočet na stavbu byl vystaven dne 8. února 1882. Stejné datum nesou i plány (přední a boční pohled a půdorys s okolím, jakož i řez kaplí a návrh vnitřního provedení). Měřítko výkresů je 1:100, resp. u obou náhledů 1:50. Pod projektem je podepsán jeden z nejvýznamnějších moravských architektů druhé poloviny 19. století, brněnský rodák Gustav Meretta (1832 - 1888), jehož zejména sakrální stavby v neorománském a novogotickém stylu krášlí dodnes mnohá moravská a slezská sídla (Olomouc, Kroměříž, Moravská Ostrava, Liptaň, Slezské Rudoltice, Bochoř, Rataje aj.). V letech 1875 - 1876 Meretta vypracoval i projekt kláštera sv. Kříže v Napajedlích.
Podle Merettova projektu kaple byla čtvercového tvaru 4,5 x 4,5 m s dvěma postranními gotickými okny v litých rámech, s půlkruhovou apsidou za oltářem se třemi stejnými okny. Klenba je vysoká 5,45 m. Pod klenbou ve zdech jsou nad velkými okny malá okénka ve tvaru rozety. Celá stavba je podepřena systémem 8 podpěrných nosníků, ústících ve věnci střechy. Ve štítě uprostřed je umístěno velké kruhové okno ve tvaru osmiboké rozety. Pětiboká střecha je kryta břidlicí různé barvy, která vytváří pravidelný kosočtverečný vzorek. Hřeben střechy je ukončen uměleckou kovovou pozinkovanou mřížkou.Nad štítem ční 1,5 m vysoký a 1 m široký kamenný kříž s rameny ve tvaru lilie. Vstup do kaple kryje předsíň 2,5 x 1,5 metru se zvoničkou z dvou nosníků a malým křížkem nad stříškou. Nad zvonem, který měl 50 cm v průměru a vážil 40 kg, byl umístěn znak Šternberků - osmicípá hvězda.
Obr. 1 Půdorys kaple podle původního návrhu a skutečný půdorys
Stavbu měl provést zednický mistr Žák (Žiak) z Přerova, stejně tak jako tesařské a pokrývačské práce. Stavební materiál zajistil velkostatek, kdo však prováděl kamenické, štukatérské a sochařské práce není uvedeno, stavitel poznamenal na okraj, že se bude muset po nich poohlédnout (Ich suche nach). Škoda, že zbytek je odtržený, takže nevíme, kdo měl vykonat sklomalířské a stolařské aj. práce.
Na stavbu samotnou se mělo spotřebovat 78,45 m3 zdiva . Sokl měl být z čistého kamene, zdi se skládaly z 1/4 z cihel a ze 3/4 z lomového kamene. Vápnec a vápno dodala kurovická vápenka v Tlumačově.
Celkový rozpočet na stavbu zněl na 2110 zl 31 krejcarů, z toho:
Zednické a podavačské práce zl. 320, 67Cena u většiny prací byla stanovena fixně podle jejich objemu.
například výkopové práce dělaly 0,20 zl. za 1 m
Hrabě návrh
odsouhlasil a stavba byla zahájena pravděpodobně ihned poté, jakmile to počasí na
jaře dovolilo. Nejpozději začátkem dubna, protože v týdnu od 9. 4. do 16. 4. 1882
bylo na stavbu dodáno vápno.
Nakonec se nestavělo přesně podle projektu, nýbrž kaple byla rozšířena ve směru podélné osy o jeden cca dvoumetrový segment, ukončený dalším dvojitým opěrným nosníkem (- viz obr. 1) . Boční okna kaple se tak dostala do středu obou bočních stěn.S tímto řešením alternativně počítal i sám projekt.
Provedl se výkop zeminy (celkem
33 m
Rozpočet a konečný účet nám dává možnost si povšimnout, kolik se na stavbě spotřebovalo materiálu a v jakých cenách:
Obr. 2 Řez kaplí
Stavebního kamene bylo celkem 98 m
Stavba rychle pokračovala a v polovině května byla hrubá stavba
dokončena. Nastoupili kameníci a štukatéři, kteří spotřebovali celkem 6 t
portlandského cementu (po 10 zl.). Tesaři v předsíni kaple zhotovili podlahu z
palubek.a postavili střešní konstrukci. Následovalo pokrytí střechy - celkem 42 m
V kapli měl být jednoduchý gotický oltář s dubového dřeva s lehkým pozlacením za 200 zl. Asi se i tehdy šetřilo, kde se jen dalo, a tak je tužkou poznamenána v rozpočtu opravená cena jen na 100 zl. Vchod do předsíňky byl dvojitými dubovými dveřmi za 60 zl., do vlastní kaple se chodilo jednoduchými dveřmi z dubového dřeva s mřížovím (45 zl.).
Gotická okna po stranách kaple a obě krajní v apsidě byla vymalována jednoduššími malbami na skle, v čelním okně sklomalíři vymalovali Pannu Marii Lourdskou. Jeden čtvereční metr malby na skle přišel na 20 zl, zatímco u figurální malby na 70 zl. za metr čtvereční.
Kaplička byla dokončena nejpozději v září nebo říjnu 1882. Dne
1. 11. podává zednický mistr Žiak vyúčtování svých prací. Proti původním 509
zl. požaduje 715, 28 zl, tj. o 206,28 zl. navíc. Důvody jsou jednak větší objem
prací oproti projektu (výkop 31,82 m
U vícenákladů je uvedena výše požadovaného doplatku na základě denní mzdy dělníků. Žák si nárokuje denně pro políra 1, 50 zl., jeho zástupce 1,25 zl., pro zedníky 1,10 zl. a pro podavače 0,55 zl. Z nároku na vícenáklady se dá snad odvodit, že na stavbě kaple v měsíci květnu (od 7. do 14. 5.) pracoval 1 polír, 5 zedníků a 3 podavači. Posledním dnem, za nějž si Žiak nárokuje nějaké doplatky, je 22. červenec. Tehdy pravděpodobně byla již většina stavebních prací dokončena.
Obr. 3 - Čelní a boční pohled na kapli podle projektové dokumentace.
Meretta, v té době právě jmenovaný vrchní inženýr a diecézní architekt, kterého hrabě požádal asi i o provádění dozoru na stavbě, opravuje Žiaka ve vyúčtování i v těch nejmenších detailech a seškrtává požadovaný doplatek ceny na 198,66 zl. a vícenáklady uznává.
Hrabě Leopold Šternberk umírá v požehnaném věku 88 let v r. 1899 a české fideikomisní majetky i Malenovice s Pohořelicemi přejímá jeho starší syn Leopold. Ten ale se usadil v Častolovicích a pohořelický zámek nebyl po řadu let až do r. 1930, kde se sem nastěhovali opět jeho synové František a Jaroslav, využíván. Za války uvalili němečtí okupanti na malenovický statek nucenou správu, Jaroslav v r. 1943 umírá a zámek drží až do r. 1950 jeho vdova Marie. Tehdy byl zámek a necelých 9 ha přilehlých pozemků konfiskován. Kaple byla pravděpodobně poprvé poškozena během osvobozovacích bojů dne 2. 5. 1945, ale zejména se projevilo čtyřicet let socialistického hospodaření jak na budově zámku, tak především na parku, který byl zdevastován včetně kaple, ze které dnes zbyla jen zřícenina. Dnes stojí pouze obvodové zdivo, střecha je z velké většiny zbavená krytiny, ve třech stěnách kaple jsou tak velké trhliny, které vedou od střechy až k základům, že celá statika objektu je ohrožena a zbytky kaple jsou obehnány drátěným plotem, který by měl zamezit vniknutí nepovolaných osob.
Dnes již je kaple P. Marie jen vzdáleným svědectvím rozkvětu pohořelického zámku a parku za posledních Šternberků. Díky autorství Gustava Meretta však celá záležitost získává nový rozměr a asi by stálo za to, zamyslet se nad její záchranou, i když už asi bude pozdě.
leden 1999
Obr. 4 -
Půdorys a situace dle projektu
Zajímá Vás, jak kaplička vypadá v těchto dnech ?
|
|
 |
|
Zde není možno přidat žádný komentář. Máte-li odvahu, tak klikněte na jednotlivé obrázky a podívejte se na ně v detailu. |
|
Karel Kysilka
©Text a fotografie 1999
